Český granát, tento malebný drahokam známý svou charakteristickou tmavě červenou barvou (barvou holubí krve), je jedním z nejvýraznějších symbolů českého šperkařství. Nejenže se pyšní dlouhou a bohatou historií, ale stále zůstává v centru zájmu milovníků šperků po celém světě.
Historie českého granátu
Historie českého granátu sahá až do středověku, kdy byly první doly na granát objeveny na území Čech. Tyto malebné drahokamy byly ihned ceněny pro svou jedinečnou barvu a krásu, což jim získalo oblibu nejen v českých zemích, ale po celé Evropě. V 19. století dosáhl český granát vrcholu popularity, když se stal vyhledávaným suvenýrem mezi evropskou šlechtou. Dodnes je český granát neodmyslitelně spojen s českou národní hrdostí a dědictvím.
Zásadní bylo spojení českého granátu s Habsburskou monarchií. To sahá až do období renesance a baroka, kdy se tento drahokam stal oblíbeným nejen pro svou krásu, ale také jako symbol moci a prestiže. Habsburkové, kteří dlouhá léta vládli rozsáhlým územím včetně Českého království, si velmi cenili unikátních vlastností českého granátu a často jej využívali ve svých korunovačních insigniích, špercích a dalších cennostech. Císař Rudolf II. byl granátovým nadšencem, který si tyto červené kamínky velmi oblíbil a ve svých sbírkách shromáždil několik unikátních kousků. Podporoval brusiče kamenů a uplatňoval předkupní právo na granáty výjimečných velikostí.
V době vlády Habsburků se český granát stal populárním mezi šlechtou po celé Evropě, což vedlo k jeho rozšířenému využití v různých šperkařských a uměleckých dílech. Tento trend značně přispěl k mezinárodnímu uznání českého granátu jakožto symbolu luxusu a elegance. O výskytu pyropů v Čechách a o mineralogické sbírce císaře Rudolfa II. na Pražském hradě napsal císařův dvorní lékař a mineralog Anselmus Boëtius de Boot kapitolu ve spisu Gemmarum et lapidum historia, poprvé vydaném roku 1608. Právě on poprvé použil pro tento drahocenný nerost označení - český granát.
Habsburkové podporovali těžbu a zpracování českého granátu, čímž přispěli k rozvoji tohoto průmyslu v Českých zemích. Jejich patronát umožnil lokálním řemeslníkům a umělcům zdokonalit své techniky zpracování a designu, což vedlo k dalšímu zdokonalení a inovacím v oblasti šperkařství. Císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů z českých zemí a tím ochránila domácí monopol jejich těžby a zpracování. Granát se s oblibou užíval v církevním šperku na prstenech a pektorálních křížích. Muzejní sbírky obsahují luxusní užitné předměty zdobené českými granáty, jako jsou rukojeti příborů, flakony či dózy ze 17. a 18. století. Nejvíce předmětů z 19. století s českým granátem tvoří šperky: náhrdelníky, náramky, brože, ale i hřebeny do vlasů a knoflíčky.
Vztah mezi českým granátem a Habsburky je tak příkladem, jak může historie, kultura a umění splynout dohromady, čímž vytvářejí nejen krásné artefakty, ale i bohaté dědictví, které přetrvává po staletí. Díky tomuto dědictví dnes můžeme obdivovat český granát nejen jako předmět krásy, ale také jako nositele bohaté historie a tradice, která je neodmyslitelně spjata s českou zemí a jejím místem v evropské historii a kultuře.
Identifikace českého granátu
Český granát se odlišuje od ostatních granátů především svou intenzivní tmavě červenou barvou, která může mít v závislosti na světle různé odstíny. Je známý svou vysokou tvrdostí, což umožňuje precizní brus a vytváření komplexních šperkařských výtvorů. Pravost českého granátu lze ověřit prostřednictvím certifikátů pravosti od renomovaných prodejců a šperkařů.
V současnosti se k identifikaci českého granátu a jeho odlišení od jiných typů granátů nebo imitací, jako je sklo, využívá řada moderních technologií a metod. Tyto metody umožňují odborníkům přesně určit původ, pravost a kvalitu drahokamu. Níže jsou popsány některé z nejpoužívanějších moderních metod identifikace českého granátu:
Spektroskopie
Spektroskopické metody, jako je infračervená spektroskopie (IR) a Ramanova spektroskopie, umožňují analyzovat chemické složení a strukturu minerálu. Tyto metody mohou odhalit charakteristické spektrální podpisy, které jsou specifické pro český granát, a odlišit jej od jiných typů granátů nebo skleněných imitací. Spektrum lze využít k velmi rychlé kvalitativní a kvantitativní analýze zkoumaných látek. Obě techniky lze provozovat jako laboratorní, přenosné i ruční v terénu.
Gemologické mikroskopy
Gemologické mikroskopy poskytují velmi detailní pohled na vnitřní strukturu drahokamu, včetně přítomnosti inkluzí, růstových vzorců a jiných charakteristik, které jsou specifické pro český granát. Mikroskopie může odhalit jedinečné vlastnosti, které nejsou viditelné pouhým okem. Skenovací elektronová mikroskopie s mikroanalytickým systémem (EDS/WDS) je rychlým a vhodným nástrojem pro určení chemického složení minerálů. Minerály ze skupiny granátu lze identifikovat na základě jejich charakteristických EDS spekter. Analýzy granátů z různých lokalit a porovnání získaného chemického složení ukázaly, že elektronová mikroanalýza může pomoci odhalit imitace českého granátu. Na základě přítomnosti odlišného zastoupení hlavních prvků nebo přítomnosti charakteristických příměsí (zejména Cr2O3) lze určit typ granátu a případně jeho původ.
Refraktometrie
Refraktometrie měří index lomu světla drahokamu. Český granát má specifický index lomu, který jej odlišuje od jiných minerálů a skleněných imitací. Tato metoda je klíčová pro rychlou a efektivní identifikaci.
Denzitometrie
Měření hustoty může pomoci odlišit český granát od jiných materiálů, protože každý typ granátu a imitační materiály mají různé hustoty. Tato technika je zvláště užitečná v kombinaci s dalšími metodami pro určení pravosti.
Optická spektroskopie
Optická spektroskopie, včetně UV-VIS spektroskopie, měří absorpci a odraz světla drahokamem v různých vlnových délkách. Tato metoda může odhalit unikátní "otisky prstů" specifické pro český granát. Spektroskopie se ukázala jako velmi vhodná metoda pro určování např. dvou odlišných typů granátů (Cr-pyrop a almandin) a rozpoznat imitací v podobě skla bez nutnosti destrukce vzorku.
Elektronová mikrosonda
Elektronová mikrosonda je technika, která umožňuje detailní chemickou analýzu drahokamů na mikroskopické úrovni. Tímto způsobem lze přesně určit složení a původ granátu, což pomáhá jeho identifikaci a autentizaci. Použití těchto moderních technologií a metod umožňuje gemologům a expertům na drahokamy s vysokou přesností identifikovat český granát, ověřit jeho pravost a odlišit jej od jiných podobných materiálů. Díky tomu mohou zákazníci a sběratelé mít jistotu, že investují do pravého a kvalitního českého granátu.
Zpracování českého granátu
Granátové šperky bývají vyrobené jak ze zlata, stříbra, také ze speciální slitiny zvané Tombak. Tombak je většinou znamením, že šperk z něho vyrobený má znamenitou historii. Jedná se o označení slitiny mědi (84-90%) a zinku (16-10%). Jde o vlastně o mosaz s větším obsahem mědi, která je velice pevná, odolná a dobře se zlatí a postříbřuje. Takto vyrobené šperky používají tzv. carglovou techniku. Granáty jsou vsazeny těsně vedle sebe a pokrývají šperk po celé ploše. V ranném středověku se granát používal k dozdobování různých spon nebo nahrazoval oči všelijakých bytostí, zvířat či lidí. Odtud také řecký název pyr-oheň, ops-oko. Z baroka můžeme ve starožitnostech narazit zejména na brože ve tvaru barokních hvězd. Z období Biedemeieru se dochovaly různé rámečky a závěsy. Granáty se doplňovaly v té době do populárních šperků z foukaného zlata. Nejvíce granátových šperků a předmětů najdeme ve starožitnostech z konce 19. a začátku 20.století. Prstenů, náušnic, broží, závěsů, přívěsků, koliérů a broží nebo krabiček s perletí a zdobených brouky a motýly. Občas narazíme na rámečky z českých granátů, popřípadě medaile a mince zdobené českými granáty. Kombinují se hlavně s říčními perličkami, opály i brilianty nebývají výjimkou.
Tradiční metody těžby a zpracování, které byly v minulosti předávány z generace na generaci, se dnes prolínají s moderními technologiemi. Díky tomu je možné vytvářet šperky s českým granátem, které jsou nejen krásné, ale i vysoké kvality. Český granát je často používán v kombinaci s různými kovy, jako je zlato nebo stříbro, což z něj činí univerzální kámen pro širokou škálu šperků, od prstenů a náušnic po náhrdelníky a brože. Díky úspěchům turnovských zlatníků na světové výstavě Expo v Bruselu roku 1958 se český granát vrátil do soudobé umělecké tvorby a začal psát novodobou historii šperkařské produkce v Čechách.
Kuriozity a zajímavosti
Český granát byl v průběhu historie součástí mnoha významných šperků a uměleckých děl, které dnes můžeme obdivovat v muzeích nebo soukromých sbírkách. Jeho popularita mezi celebritami a ve světě módy neustále roste, což dokazuje, že tento tradiční drahokam má stále co nabídnout i v moderní době.
Český granát velikosti holubího vejce existuje. Jde o kámen zasazený spolu s dalšími dvěma granáty a 318 diamanty v briliantovém řádu Zlatého rouna, kterým se dnes pyšní galerie Das Grüne Gewölbe v Drážďanech.
Zcela mimořádný je granát nacházející se v Muzeu českého granátu v Třebenicích. Jde o pyrop vybroušený do tvaru šestiřadé routy (růžice) o průměru základny 12,3 mm a výšce 8,6 mm, má hmotnost 13,21 karátů (= 2,642 g) a je to největší současně známý český granát na území České republiky. Byl nalezen v Chrášťanech. Jde o překrásný kámen, který má v sobě vrostlici malého zirkonu. Výbrusem a uvedenou vrostlicí se stává nezaměnitelným unikátem.
Největší světovou sbírku historických prací s českými granáty vlastní Národní muzeum v Praze, menší sbírka je ke zhlédnutí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a v Moravské galerii v Brně. Ucelené kolekce jsou v Odborné šperkařské škole v Turnově (jako žákovské práce) a v tamním Muzeu Českého ráje.
Závěr
Český granát je více než jen drahokam; je to kus české historie a kultury, který překlenul staletí a dodnes si zachovává své kouzlo a význam. Jeho unikátní krása a všestrannost z něj činí ideální volbu pro každý šperk.
Pojďte si s námi prohlédnout náš obchod s nabídkou elegantních náhrdelníků, náušnic, prstenů a náramků.