Punc 925 je označení ryzosti stříbra. Vypovídá o tom, že daný šperk obsahuje 92,5 % čistého stříbra a zbylých 7,5 % tvoří příměsi, nejčastěji měď. Punc 925 je nejběžnější ryzost stříbra používaná pro šperky. Je dostatečně tvrdá na to, aby se šperky nekroutily ani nelámaly, a zároveň je dostatečně měkká na to, aby se daly dobře zpracovávat.
Stříbro s puncem 925 je označováno také jako sterlingové stříbro. Tento název pochází z anglického města Sterling, kde se tato ryzost stříbra začala používat již v 13. století. Sterling původně označovalo anglickou minci, která byla vyrobena ze slitiny stříbra a mědi s ryzostí 92,5%. Můžete se rovněž setkat s dalšími alternativními názvy jako: Mincovní stříbro, Německé či Britské stříbro, stříbro 925/100, stříbro 925 nebo stříbro 92,5 %.
Stříbro s puncem 925 je označováno také jako sterlingové stříbro. Tento název pochází z anglického města Sterling, kde se tato ryzost stříbra začala používat již v 13. století. Sterling původně označovalo anglickou minci, která byla vyrobena ze slitiny stříbra a mědi s ryzostí 92,5%. Můžete se rovněž setkat s dalšími alternativními názvy jako: Mincovní stříbro, Německé či Britské stříbro, stříbro 925/100, stříbro 925 nebo stříbro 92,5 %.
Zde jsou některé další informace o punci, resp. stříbru 925:
- Punc 925 je mezinárodním standardem pro stříbro. Jedná se o mezinárodní ochrannou známku, která je konvenční ochrannou známkou a bývá vyražena výrobcem. Neznamená to však, že předmět byl testován nezávislým orgánem - Puncovním úřadem.
- Tvrdost: Je tvrdší než ryzí stříbro díky přítomnosti slitinových kovů. To je výhodné pro výrobu odolných a trvanlivých šperků. Tvrdost stříbra se měří na Mohsově stupnici. Sterlingové stříbro má tvrdost 2,5 až 3. Ryzí stříbro má tvrdost 2,5.
- Oxidace a černání: Může dojít k oxidaci a tmavnutí, což je normální reakce se sírou a vzdušnou vlhkostí. Ošetřování stříbrných výrobků je občas potřebné. Tomu se šperkaři snaží zabránit například pokovením: pozlacením, platinováním, rhodiováním.
- Barva: Sterlingové stříbro má bílou barvu s nádechem do žluta způsobené mědí. Rhodiováním a platinováním získá sterlingové stříbro čistě bílou barvu jako má ryzí stříbro, resp. rhodium nebo platina.
- Lesk: Sterlingové stříbro má vysoký lesk. Ryzí stříbro má nižší lesk, protože je měkčí a snadněji se poškrábe. Stříbro 925 lze velmi snadno leštit.
- Cena: Sterlingové stříbro je obvykle cenově dostupnější než ryzí stříbro, protože obsahuje méně čistého stříbra.
Punc je garancí zákazníkovi, že jeho šperk je ze slitiny vzácného kovu a dané ryzosti. Polotovary a hotové klenotnické, zlatnické i stříbrnické výrobky se označují speciálními značkami, které se nazývají puncy. Puncování na šperky se provádí mechanicky speciální raznicí nebo laserem. Veškeré naše šperky ze sterlingového stříbra s hmotností nad 3,49 gramů jsou oráženy speciálním odpovědnostním puncem se dvěma písmeny AH, které jsou orámované nepravidelným šestiúhelníkem, a poté předloženy ke kontrole puncovnímu úřadu, který je označí státní puncovní značkou.
Kdy a kde vzniklo puncování vzácných kovů?
Puncování vzácných kovů vzniklo v dávné minulosti, kdy lidé začali používat drahé kovy pro výrobu šperků a dalších předmětů. První známé puncování pochází z Mezopotámie a datuje se do 3. tisíciletí před naším letopočtem. V té době se používaly jednoduché značky, které označovaly výrobce nebo místo původu výrobku. Nejstarší dochovaná puncovní značka pochází z roku 2100 před naším letopočtem a byla nalezena na stříbrném artefaktu v Mezopotámii. V Egyptě se puncování začalo používat v 18. dynastii (1550-1295 před naším letopočtem). Některé z nejstarších nalezených mincí, jako jsou lydijské mince z oblasti dnešního Turecka, pochází z 7. století před naším letopočtem.
V Evropě se puncování začalo používat v období antiky. V Římě se používaly různé druhy punců, které označovaly ryzost kovu, místo výroby nebo jméno výrobce. Ve středověké Evropě se puncování začalo používat v 12. století. První puncovní předpisy byly vydány ve Francii a Anglii. Tyto předpisy stanovovaly ryzost drahých kovů, které se mohly používat pro výrobu šperků.
V Evropě se puncování začalo používat v období antiky. V Římě se používaly různé druhy punců, které označovaly ryzost kovu, místo výroby nebo jméno výrobce. Ve středověké Evropě se puncování začalo používat v 12. století. První puncovní předpisy byly vydány ve Francii a Anglii. Tyto předpisy stanovovaly ryzost drahých kovů, které se mohly používat pro výrobu šperků.
V Zemích Koruny české se puncování začalo používat v 14. století. První puncovní předpisy byly vydány českým králem Janem Lucemburským v roce 1323. Tyto předpisy stanovovaly, že veškeré slité zlato musí být označeno znamením celé hlavy lva a stříbro poloviční hlavou lva.
Puncování vzácných kovů má několik funkcí:
- První funkcí puncování je ochrana spotřebitelů před podvodem. Puncování umožňuje spotřebitelům zjistit, jakou ryzost má daný šperk nebo jiný předmět z drahého kovu.
- Druhou funkcí puncování je ochrana státu. Puncování umožňuje státu kontrolovat obchod s drahými kovy a zabránit jejich nedovolenému vývozu nebo dovozu.
- Třetí funkcí puncování je podpora tradice a řemesla. Puncování pomáhá zajistit, že výrobky z drahých kovů budou splňovat určité kvalitativní standardy.
V 19. století se puncování v Evropě standardizovalo. V roce 1889 byla v Paříži podepsána mezinárodní dohoda, která stanovila jednotné puncovní značky pro zlato a stříbro.
V současné době je puncování vzácných kovů povinné ve většině zemí světa. Puncovní předpisy stanovují, jaké ryzostní označení se musí používat pro jednotlivé druhy drahých kovů.
V České republice je puncování vzácných kovů prováděno Puncovním úřadem České republiky. Puncovní značky v České republice jsou stanoveny zákonem č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů a následně Vyhláškou č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon.
V současné době je puncování vzácných kovů povinné ve většině zemí světa. Puncovní předpisy stanovují, jaké ryzostní označení se musí používat pro jednotlivé druhy drahých kovů.
V České republice je puncování vzácných kovů prováděno Puncovním úřadem České republiky. Puncovní značky v České republice jsou stanoveny zákonem č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů a následně Vyhláškou č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon.
Česká republika je členem Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, která byla podepsána ve Vídni v listopadu 1972 a vstoupila v platnost v roce 1975. Cílem úmluvy je usnadnit přeshraniční obchod s předměty z drahých kovů mezi smluvními státy (tj. státy, které jsou stranami úmluvy) při zachování ochrany spotřebitele. Rozsah Úmluvy je přísně omezen na kontrolu obsahu drahých kovů – nikoli na zdravotní, bezpečnostní nebo jiné aspekty předmětů z drahých kovů.
Projděte si celkovou nabídku stříbrných šperků pro ženy našeho obchodu, vč. slevových akcí a zvýhodněných setů.
